Deník výpravy
Po další
mrazivé noci dnes vstáváme časně a deset minut před osmou
odjíždíme k jezeru Gjende
(79.jpg) v Národním parku Jotunheimen. Do Gjendesheimu,
který leží na břehu tohoto jezera, přijíždíme po deváté a naše výprava se opět dělí
na silnější a slabší skupinu. Silnější absolvuje nejprve přejezd přes jezero
k chatě Gjendebu a odtud se vydá na dvoudenní přechod na Galdhopiggen,
kde se snad zítra ve zdraví opět setkáme. My ostatní se vydáváme na "procházku"
kolem jezera Gjende. Nejprve musíme vylézt na hřeben pohoří Besseggen,
což znamená dvouhodinové strmé stoupání. Potom pokračujeme po hřebeni
(77.jpg,
78.jpg,
80.jpg,
81.jpg,
82.jpg,
83.jpg,
84.jpg) a
dostáváme se k místu, které je známé z mnoha propagačních materiálů o Norsku.
Otvírá se nám výhled na dvě jezera
(85.jpg,
86.jpg). Vlevo Gjende s tyrkyzovou vodou a hladinou
v nadmořské výšce 984 metrů, vpravo pak Bessvatnet ležící 1373 metrů nad
mořem s vodou tmavě modrou. Poté co jsme se nasytili tohoto pohledu sestupujeme po skále
(87.jpg)
až k hladině
výše položeného jezera
(88.jpg,
89.jpg)
a pokračujeme dále směrem k chatě Memurubu. Cestou míjíme davy turistů,
kteří většinou absolvují tuhle trasu opačným směrem. Poté procházíme kolem
dvou horských jezírek
(90.jpg,
91.jpg), zásobovaných vodou z tajícího sněhu a
po dalším dvou hodinkách cesty, kterou nám zpestřují nádherné výhledy a scenérie
(92.jpg,
93.jpg,
94.jpg,
95.jpg)
se po sedmi hodinách pochodu prudkým sešupem vrátili ke břehu jezera Gjende,
k chatě Memurubu. Nyní máme na vybranou, buď se vydat na zhruba tříhodinovou
zpáteční cestu podél jezera po svých nebo tuto trasu absolvovat parníčkem
pendlujícím po jezeře. Všichni nakonec volí lodní dopravu, i když pětapadesát
NOKů za půlhodinové svezení je suma opravdu nehorázná. Kolem půl šesté
tedy nasedáme na připluvší parník a vracíme se zpět do Gjendensheimu po
vodě (96.jpg,
97.jpg).
Ještě nás čeká zhruba tříkilometrový pochod k autobusu, který na
nás čeká na prvním neplaceném parkovišti a pak už návrat zpátky na tábořiště
k řece Sjoa kam přijíždíme o půl osmé. Sobota je v Norsku jediným dnem
kdy se může pít alkohol oficiálně a bez hrozby trestu a tak nám Laďa cestou
zpět barvitě líčil na tábořišti řeky Sjoa vypadala noc na neděli v minulých
letech.
Letos je však naštěstí klid a tak můžeme dopřát celému tělu odpočinek po dnešní
náročné túře a pořádně se připravit na zítřek, kdy bychom měli zdolat nejvyšší
horu Norska, Galdhopiggen.
další den - DEN DESÁTÝ
© 2000 hynna
 |
|